V sobotu bylo k vidění představení loutkového kroužku při ZŠ Dlouhá Ves "Hanička a Baba Jaga", v tempu provedená bouďácká inscenace "Děkujeme ti, Kašpárku", zakončená Kašpárkovým osobním výstupem a překvapením v podobě nadupaného Dupáčka, futuristické scénické čtení "Král syrakuský aneb smutek zhrzených nudlí", Rámus přivezl inscenaci "Viď, Alenko?!!" a Střípek si užíval své inspirativní představení "Kouzelný mlejn". V neděli pak mladičká Adéla Behenská na scéně představila svou "Hotelovou pohádku" a přehlídku zakončilo inspirativní pletené (nikoliv popletené) představení Divadýlka Kuba "Pohádky z klubíčka".
Letošní ročník tohoto festivalu by mohl nésti přívlastky pestře-různorodý (v použitých loutkách, materiálech, naturálnosti, scénografii) či rodinný (nejen díky složení diváků, ale především díky kulinářsko-organizační bravuře Bouďáků).
Povídání s lektory probíhala ve svěžím, přátelském duchu, a objevila se řada nosných vedlejších myšlenek, např. to, že režisérem je obvykle ten, který přijde na všechny zkoušky (Pavel Vašíček), že Tomáš Volkmer není z Olomouce, ale z Ostravy, a není dramaturgem, ale scénografem (Tomáš Volkmer a Jana Wertigová), že Roman Černík se měl jmenovat Michal, aby případně nevyvolával asociaci s Míšou Kuličkou (Roman Černík), že taková ta věc na knedlíky se jmenuje pařák a že volské voko drží na pánvičce pouze pokud se nepodlije olejem. Tyto myšlenky ovšem v žádném případě neubraly na skutečné kvalitě reflexí lektorů směrem k jednotlivým inscenacím.
Zatímco se účastníci a diváci mezi inscenacemi sytili sortimentem chlebíků, chlebíčků, koláčů a buchet, piva, nealko i konverzací, prostor divadla v Boudě ovládal hlavní technik Honza Strnad.
Ještě jednou velký dík všem loutkám, účastníkům, divákům a celému organizačnímu týmu.
Fotografie z festivalu se objeví v následujících dnech.
