Divadelní představení 19. BŘEZEN rodinného souboru Rámus bylo opět velkým zážitkem. Představení se odehrává ve dvou prolínajících se příbězích. Jedním je příběh Veverky a zajíčka Jácíčka (na motivy knihy Daisy Mrázkové), který hraje s lehkostí a hravostí (včetně vodění loutek – plyšových hraček) asi 9ti letá holčička.Tato čistá, silná a upřímná hra “dítěte“ je umocněná kontrastem druhého příběhu tří chlapů slavících svůj svátek Josefů. Skrze něj nahlížíme do života tří mužů, tak trochu jako otištěných z reality našeho světa. Odehrávají se pěkně v tempu podpořené živou hudbou na baskytaru a skrze humorné výstupy s loutkami (maňásci, plošné loutky a manekýni) dochází až k absurdním vyvrcholením.
V rychlých střizích tak nahlížíme příběh zběsilého a poněkud nesmysluplného běhu našeho světa střídaný příběhem Veverky a Jácíčka (kteří přemýšlí, dá-li se svět zabalit jako dárek k narozeninám pro jejich přítelkyni starou Vrbu), který se odehrává jakoby v bezčasí a přitom vlastně, právě tuto chvíli. Soubor Rámus nehledí na estetickou stránku představení, bere do ruky nebo vytváří (např. loutky) jen to, co pro hru potřebují. Na jevišti se tak hemží spousta předmětů, ale žádný nepřebývá. V pravou chvíli je použitý přesně pro to, co je potřeba říct.
Soubor Rámus na mne působí jako skupina dobrodruhů, kteří se vydávají na průzkumnou výpravu. Půjdete-li jako divák s nimi, budete se smát, trochu vás bude mrazit a možná budete i plakat. Rozhodně vás čeká roztodivná výprava!
Další fotografie z představení http://janpirgl.zenfolio.com/p371141722
Mirela Tůmová