Také jisté nesrovnalosti v tématu, či výběru několika nosných témat prozradí, že původně hra byla napsaná pro muže a ženu (s tímto základním tématem se také ve hře pracuje) a třetí osoba někde působí lehce zařazena, na některých místech působí lehce navíc, neboť co do soběstačnosti ve smyslu herectví, vypravěčství, muzikálnosti i loutkové hry jsou všichni aktéři velice zdatní. Loutku malého manekýna Palečka si přehazují z ruky do ruky, vymýšlí invenčně, jak ji oživit na tisíc způsobů, čarují s ní vskutku umně. Samotná vizuálnost je jednoduchá a to je její kouzlo. Všechny rekvizity i převleky se vejdou do dvou kufrů. Jistá kramářská poetika je právě kladem inscenace. Vystačí si s málem a předvedou moc. Využití scény (dva paravány spojené na osu do kříže, pomocí koleček otočné) je též nápadité a hru jen podtrhuje.
Další fotografie z představení: http://janpirgl.zenfolio.com/p83098552
Jakub Doubrava
